Historie modrého světla: majáky, střešní rampy a schválení

Jak dlouho se již modré světlo používá jako optický výstražný signál? Kdy se na trhu objevily první majáky, střešní světelné rampy a přední záblesková světla? Jaké požadavky musí modrá výstražná světla splňovat dnes? A proč nová vyhláška o schvalování vozidel vyvolala problémy při registraci vozidel? Přinášíme nejdůležitější fakta.

Obsah

• Od světlometu k majáku Auer
• Střešní rampy a přední záblesková světla
• Modré světlo s technologií LED
• Jaká schválení jsou nutná?
• Tři kategorie výstražných světel
• Elektromagnetická kompatibilita

Od světlometu k majáku Auer

Modré světlo jako optický výstražný signál se v Německu používá již od 30. let 20. století. Modrá barva byla zvolena proto, že ji měli nepřátelští piloti bombardérů hůře rozpoznat. Zpočátku konstruktéři nasazovali dopředu svítící světlomety opatřené modrými skly.

První maják uvedla společnost Auer na trh přibližně v roce 1955. Hospodářský vzestup poválečného Německa přinesl intenzivnější silniční provoz, a proto bylo nutné zvýšit viditelnost zásahových vozidel. Legendární maják Auer tak vydával po celém obvodu viditelné, přerušovaně blikající světlo.

Vyzařování v rozsahu 360 stupňů zajišťoval systém čoček. Později jiní výrobci vyvinuli princip otočného reflektoru: pod modrým světelným krytem se kolem nepohyblivé žárovky otáčí duté zrcadlo.

Střešní rampy a přední záblesková světla

První systémy střešních ramp se v USA začaly prodávat již v 70. letech 20. století. V Německu patřila společnost Hella k prvním firmám, které v roce 1984 představily modulárně konstruovanou rampu s modrými světly: RTK 4-SL (Rundum-Ton-Kombination mit Stadt-Land-Schaltung des akustischen Signals). Sériová výroba začala v roce 1986.

Od 90. let výrobci stále častěji vybavovali majáky technologií dvojitého záblesku (stroboskopická technika). Xenonové výbojky používané pro tento účel dosahují oproti běžným světelným zdrojům lepších světelných hodnot, nižší spotřeby energie a delší životnosti.

Jako směrová záblesková světla se ve velkém rozšířila v podobě předních zábleskových světel instalovaných do masky chladiče. Na trh přišla poprvé v průběhu 80. let 20. století.

Modré světlo s technologií LED

Během posledních 10 let se v oblasti modrých světel stále více prosadila technologie LED (light-emitting diode, česky: světlo emitující dioda). Přináší ještě příznivější energetickou bilanci, delší životnost a menší konstrukční rozměry majáků.

LED diody byly každým rokem výkonnější. Rozšiřování výrobních kapacit vedlo k neustále širší nabídce a ceny tomu odpovídajícím způsobem klesaly.

Dnes jsou standardem zásahová vozidla, v nichž LED obsahují nejen modrá světla, ale také výstražná a pracovní světla, osvětlení okolí i osvětlení prostorů pro vybavení. Přetrvávajícím trendem je začleňování modulů LED přímo do nástavby.

Jaká schválení jsou nutná?

Aby dnes bylo možné používat modré majáky na zásahových vozidlech, musí pro ně existovat typové schválení světelného zařízení. Před zavedením mezinárodních předpisů se pro vnitrostátní schválení uplatňoval § 22a německé vyhlášky o schvalování vozidel pro silniční provoz (StVZO), technický návod (TA) č. 13a a vysvětlivky k TA 13a.

Od 3. července 1994 je v Německu uznávána a do vnitrostátního práva převzata regulace č. 65 (ECE-R 65) „Jednotná ustanovení pro schvalování zvláštních výstražných svítilen (výstražných světel) pro motorová vozidla“ Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (ECE, česky: Evropská hospodářská komise OSN).

Tento předpis stanovuje mimo jiné svítivost, rozložení světla, barvu světla a frekvenci blikání. Rozlišuje svítilny s jedinou úrovní svítivosti (třída 1) a se dvěma úrovněmi svítivosti (přepínatelná denní/noční svítivost = třída 2). ECE-R 65 rovněž vymezuje rozsah provozních teplot a vodotěsnost.

Tři kategorie výstražných světel podle ECE-R 65

Předpis v zásadě rozděluje výstražná světla s přerušovaným svitem do tří kategorií:

• T = otáčivé nebo pevně umístěné blikající svítilny se vztažnou osou vedenou svisle středem světelného zdroje (majáky, 360 stupňů). Mohou být provedeny jako samostatné svítilny nebo jako úplná či poloviční rampa se dvěma či více systémy výstražných světel.
• HT = otáčivé nebo pevně umístěné blikající svítilny s vodorovnou osou rovnoběžnou s podélnou střední rovinou vozidla. Systémy HT musí vyzařovat pouze v úhlu 135 stupňů vlevo a vpravo od podélné střední roviny vozidla (270 stupňů namísto 360 stupňů).
• X = směrová blikající světla s vodorovnou vztažnou osou rovnoběžnou s podélnou střední rovinou vozidla, která svítí v omezeném úhlovém rozsahu. Patří sem přední záblesková světla.

Barva světla je v ECE-R 65 označena písmeny:

• A = žlutá
• R = červená
• B = modrá

Předpis OSN dále rozlišuje úroveň svítivosti:

• Třída 1 = svítilny s jedinou úrovní svítivosti (noční svítivost).
• Třída 2 = svítilny se dvěma úrovněmi svítivosti (přepínatelná denní/noční svítivost).

Elektromagnetická kompatibilita

Další nezbytnou podmínkou pro schválení modrých majáků je doložení elektromagnetické kompatibility (EMC), například podle směrnice ES 72/245/EHS ve znění směrnice 95/54/ES ze dne 31. října 1995, případně směrnice 2004/104/ES ze dne 14. října 2004. Typové schválení EMC však může proběhnout také podle ECE-R 10, revize 2 „Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel z hlediska elektromagnetické kompatibility“.

Někteří výrobci navíc nabízejí volitelné schválení podle předpisů Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization, ICAO). Jsou-li do rampy integrovány ukazatele směru, obrysová, koncová a brzdová světla, musí odpovídat ECE-R 6, respektive ECE-R 7.